Okolí Nové Vsi I nabízí mnoho turistických
zajímavostí, a to jak z přírodních, tak i historických.
Chráněná území:
-
Chráněné území Skalka u Velimi
Naleziště zkamenělin křídové fauny a geologické formace křídových hornin
- "Libické luhy" – přírodní památka (v seznamu evropsky významných
lokalit) - 1553,48 ha
Typy přírodních stanovišť:
Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo
Hydrocharition
Vlhkomilná vysoko-bylinná lemovaná společenstva nížin a horského až
alpínského stupně
Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii
Smíšené lužní lesy a dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem
ztepilým
Druhy: Kuňka ohnivá, Páchník hnědý, Roháč obecný
- "Lůmky u Bedřichova" – významný krajinný prvek
Do lokality je začleněno známé návrší Bedřichov s několika drobnými
křídovými lůmky.
Jedná se o klasickou Fričovu lokalitu příbojové facie cenomanu. Je zde
pravděpodobně zastoupen starší, jinde nezastižený sedimentační cyklus
písčitých vápenců s rudisty, které se v podobě valounků objevují ve vyšších
souvrstvích. Místy je vyvinuta fosfatizace.
- Lom u Nové Vsi
Naleziště zkamenělin křídové fauny a geologické formace křídových hornin
- Lidová architektura:
1. Železný křížek na kamenném podstavci s
železným plůtkem – Ohrada Legerovo nám.
2. Kamenný křížek na kamenném podstavci – Nová Ves I Václavské nám.
3. Kamenný křížek s plotem - na původním rozcestníku silnice z Kolína na Poděbrady a Velim
4. Zvonice na Ohradě (rok vzniku nelze spolehlivě doložit)
- Zapsané kulturní památky Nová Ves I
826 - areál kostela sv. Václava
826/1 kostel sv. Václava
Neznámo od kdy stála na místě kostela sv. Václava malá, neúhledná kaple. Z písemností se dovídáme
o faře a to poprvé v r.1352. Z původní stavby asi z XII. století se zachoval čtvercový presbytář s křížovou klenbou, uzavřenou svorníkem s reliéfem
beránka. Nad kněžištěm se zvedá mohutná věž. Kdysi tu bylo zavěšeno pět dobře sladěných zvonů, dnes jsou zavěšeny a funkční pouze dva.
Informace o chráněných územích jsou
převzaty ze stránek obce Nová Ves I
Bitva u Kolína
Sedmiletá válka proběhla v letech 1756-1763 a je
považována za 1. celosvětové válečné střetnutí (bojovalo se totiž na
ploše do té doby nepředstavitelné – v Evropě, Americe, Asii a na
oceánech). Kromě Rakouska a Pruska se jí zúčastnily také Británie,
Francie, Rusko, Římsko-německá říše a Švédsko. Bitva u Kolína byla
jen jedním z mnoha střetnutí, ke kterým v této válce došlo. Název
bitvy zněl původně „u Chocenic a Plaňan“ a označení „u Kolína“ je
tedy novodobé.
Bitva sama proběhla 18. 6. 1757 a střetly se v ní rakouská armáda
Marie Terezie vedená maršálem Daunem a pruská armáda vedená samotným
pruským králem Friedrichem II. (asi 54 000 mužům velel Daun, proti
němu stálo asi 34 000 Prusů). Daun se tehdy ocitl v historicky
významném postavení. Praha byla obležena Prusy a do maršála byla
vkládána veškerá naděje, že město vyprostí z obležení a vyžene Prusy
z českého království. Friedrich II. ale nečekal u Prahy a vydal se
Daunovi vstříc. Jejich následné střetnutí a vítězství Dauna u Kolína
bylo pak právem oslavováno jako „znovuzrození monarchie“. Kdyby byl
totiž maršál Daun poražen, Marie Terezie už by neměla jinou armádu a
Prusové by zřejmě táhli na Vídeň. To by pravděpodobně vedlo k
uzavření příměří, ve kterém by Marie Terezie ztratila území českého
království, jež bylo tehdy nejrozvinutější částí monarchie.
Vrch nad Novou Vsí I. v jedné fázi bitvy posloužil pruském králi
jako velitelské stanoviště. Nachází se sice mimo území bojiště, byly
zde však umístěny některé dělostřelecké baterie. Právě po poraženém
pruském králi Friedrichovi II. (česky Bedřich) nese kopec dodnes
jméno Bedřichov.
Na vrchu Bedřichově (kóta 275) se vypíná kamenný obelisk, zbudovaný v letech 1840 – 1842
Václavem Veithem; označuje velitelské stanoviště pruského krále v poslední fázi bitvy a shromaždiště jeho jezdectva před zahájením ústupu.
Každý rok v červnu, probíhají v Nové Vsi I oslavy bitvy "U Kolína",
spojené s rekonstrukcemi bojových akcí a průvodem vojáků obou armád
bojujících v sedmileté válce.
Z rekonstrukce bitvy "U Kolína"